|
|
Magmatické horniny a jejich studium pomocí geofyzikálních metod
Votrubcová, Kristýna ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent)
4 Abstrakt (CZ) Práce se zaměřuje na použití geofyzikálních metod a zpracování dat při průzkumu magmatických hornin a souvisejících vulkanických struktur. Rešeršní část shrnuje fyzikální a petrologické základy jednotlivých fyzikálních metod, které se dají při průzkumu í vulkanitů využít a diskutuje jejich nejvýhodnější použití. Největší důraz je kladen na metodu magnetometrie, jejíž využití je u vulkanických hornin významné. Dále se v práci diskutuje o využití metod geoelektrických, radiometrických, gravimetrických a seizmických. V praktické části bylo provedeno geofyzikální měření v terénu s cílem vymapovat rozsah terciérního vulkánu a dalších geologických struktur v oblasti Labských pískovců. Pomocí magnetometrického měření došlo k úspěšnému vymapování rozsahu vulkanického tělesa. S rozsahem vymapovaného vulkanitu korespondoval změřený profil ERT, z jehož výsledků dále plyne, že těleso je již výrazně tektonicky porušeno. Dalšími výstupy jsou: vymapování rozsáhlé porušené zóny, na kterou by mohl být vázán výstup vulkanického tělesa, vymapování další poruchové linie v blízkém údolí, u které se předpokládá zlomový charakter. Klíčová slova: magmatické horniny, vulkanismus, geofyzika, magnetometrie, VDV, ERT
|
|
|
Dosavadní poznatky o bleskové aktivitě vznikající v návaznosti na sopečnou činnost
Tesař, Matouš ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce představuje rešerši dosavadních poznatků a zjištění, která se týkají problematiky blesků vznikajících v návaznosti na vulkanickou činnost. Jedná se o práci rešeršního charakteru. Práce nejdříve stručně charakterizuje blesky vznikající při konvektivních bouřích, uvádí jejich klasifikaci, mechanismy vzniku a metody detekce. Hlavní část práce obsahuje rešerši literatury týkající se charakteristiky blesků vznikající v návaznosti na vulkanickou činnost, jejich klasifikaci a mechanismy vzniku. Dále práce představuje využívané metody pro detekci vulkanických blesků, metody zkoumání těchto blesků a laboratorní experimenty snažící se tento jev více poznat. Také obsahuje stručný nástin vývoje výzkumu vulkanických blesků, který se v budoucnu očekává. Práce se zabývá i některými vlivy, jimiž vulkanické blesky ovlivňují zemskou atmosféru, zemský povrch a částice sopečného popela, které jsou blesky zasaženy. V závěru práce jsou na základě zjištěných poznatků z literatury diskutovány a srovnávány atmosférické blesky vznikající při konvektivních bouřích s blesky vulkanickými. Klíčová slova: blesk, vulkanismus, rešerše, detekce
|
|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Výzkum vulkanických struktur pomocí geofyzikálních metod, lokalita Rybí loučky v Jizerských horách
Fait, Václav ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Skácelová, Zuzana (oponent)
V této práci jsou nastín ny základní principy t í geofyzikálních metod (gravimetrie, magnetometrie a elektrické odporové profilování), které byly použity pro výzkum v lokalit Rybí lou ky, za ú elem objasnit zdejší geologické pom ry. Dále je tená obeznámen se vznikem maarové diatrémy, o které je uvažováno, že se ve zkoumané lokalit vyskytuje. V další ásti je popsán princip terénního m ení a postup p i vyhodnocování výsledk . V poslední ásti jsou graficky vyhodnoceny výsledky. Ty jsou také porovnávány s p edchozími výzkumy v téhle lokalit . Geofyzikální práce ukázaly, že geologická situace Rybích lou ek neodpovídá jednoduché p edstav diatrémy. Zárove se ale nejedná o strukturu formovanou pouze p sobením ledovce. P vod je nejspíše kombinací tektonické predispozice, vulkanické aktivity a následné selektivní eroze.
|
|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Pinatubo, klimatické změny po erupci sopky.
Pavlásková, Šárka ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na změnu klimatu po erupci filipínské sopky Pinatubo. Sopka vybuchla 17. června roku 1991. Do ovzduší se dostalo 20 - 30 milionů tun oxidu siřičitého. Velké množství sopečného prachu způsobilo zastínění slunečních paprsků a tím došlo k celosvětovému ochlazení o 0,5C. V této práci je proveden rozbor zahraničních teplotních řad a dále byla porovnána pozorování v meteorologických stanicích na území České republiky.
|
host ::
RSS.